Turistická oblast „Valašsko moje" se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, přitažlivé svými přírodními krásami. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva. Rovněž je mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou. Drsné podmínky života nedovolily místním obyvatelům vytvořit hustou síť osídlení a komunikací, to poměry umožnily zachování typického krajinného rázu. Velké bohatství vzácných i těch běžnějších rostlin se zachovalo tam, kde se dosud tradičně hospodaří, nebo naopak na nepřístupných, člověkem jen málo dotčených místech, kde stále zůstává prales. Z hlediska přírody patří zdejší krajina k nejzachovalejším územím v České republice.
Nejvýznamnějši jsou Vsetínská a Rožnovská Bečva, které se slévají ve Valašském Meziříčí. Vsetínská Bečva pramení v pohoří Vsetínské vrchy pod vrchem Čarták (952 m) v nadmořské výšce 910 m a protéká obcemi Horního Vsacka a Vsetínska. Rožnovská Bečva pramení ve Vsetínských vrších na severním úbočí hory Vysoká (1024 m) v nadmořské výšce 950 m. Protéká územím Rožnovska. Ve Valašském Meziříčí se stéká s Vsetínskou Bečvou a dále pokračuje jako Bečva, která se vlévá do Moravy jako levý přítok.
Lesnatostí se region Horního Vsacka řadí na třetí místo v ČR za Jeseník a Jablonec n. N., lesy je pokryto cca 54% území. V méně přístupných částech se setkáváme se zbytky jedlobukových pralesů, např. Kutaný v Halenkově, Dinotici nebo Razula ve Velkých Karlovicích.
Rožnovsko je součástí CHKO Beskydy s výjimečnými přírodními hodnotami, zbytky původních lesů, ve kterých se vyskytují vzácné karpatské živočichové a rostliny. Lesy zaujímají značnou část rozlohy Rožnovska a většinou jsou tvořeny smrkovými monokulturami. Část porostů je tvořena dubohabrovými lesy s lípou, klenem a dalšími listnatými dřevinami. Tyto lesy se zachovaly většinou jen v navzájem izolovaných zbytcích, často však hostí ohrožené druhy flóry i fauny. Bukové lesy vyšších poloh se vyskytují spíše málo, většinou jen na jižní straně Veřovických vrchů.
Charakteristické je prolínání teplomilných druhů s druhy horskými. Ojedinělým druhem, který neroste nikde jinde v ČR, než v Javorníkách je chrpa javornická. V severní části údolí Dinotice se nachází desítky květnatých luk s bohatými populacemi orchidejí (zejména prstnatec bezový, vstavač mužský, hlavinka horská) a desetitisícové populace zejména prvosenky jarní. Orchidejové louky najdeme i u obce Hovězí, Huslenky, Janová a Nového Hrozenkova. Na úpatí svahů a v okolí potoků se pak rozkládá řada mokřadů s typickou mokřadní květenou.
Unikátní je také Přírodní památka v Zubří, která je významná bohatým výskytem šafránu karpatského (Crocus heuffelianus), koncem března až začátkem dubna tady vykvétají desítky až stovky rostlin. Výskyt šafránu je zde považován za původní.
V tekoucích vodách a vodních nádržích nalezneme velké množství druhů ryb. Nejpočetnější skupinu zvláště chráněných živočichů tvoří ptáci. Z nejnápadnějších druhů jsou to např. čáp černý, holub doupňák, žluva šedá a datel černý. V regionu se pravidelně objevuje medvěd, nejčastěji se zdržuje ve východní části. Žijí zde lasice, kuny, jezevci, vzácnější tchoř, lišky. V posledních letech se ve vrcholové části Javorníků objevuje rys. Zejména v oblasti mezi Karolinkou a Vsetínem a v Javorníkách je zjišťován častý výskyt divokého prasete. Ve středních a vyšších polohách se vyskytují jeleni a srnčí zvěř.